Symbolem Staré Břeclavi je Boží muka

Kdo by neznal tuto slováckou píseň s dojemným textem. Zpívá se na celém Slovácku a všude tam kde je zájem o slováckou písničku. Jak vznikla? Vypráví jeden tragický příběh který se stal o žních asi tak roku 1734.

Den byl překrásný. Jasně modrá obloha klenula se vysoko nad jihomoravskou nížinou, rozpálenou žhavým červencovým sluncem,na níž se objevovaly již první mandele obilí. Hospodář pravil synovi Jožkovi : Budeš vázat kolem vozu. Koně sú jakési nepokojné, mosíš na ně dat pozor! Jožka vázal kolem vozu a mlatcova žena mu nakládala. Práce pěkně pokračovala. Pilní pracovníci si stírali z tváří velké krůpěje potu, žertovali při práci a sem tam se ozval I nějaký popěvek. Z nenadání se zamračilo nad Palavou a zahučel hrom. Na obloze se kupily černé mraky a rovinou se přehnal prudký vítr, který ohýbal stormy a začal roznášet posešené obilí. Koně se začaly plašit. Rychle skládat do mandelů ! Rozkazoval hopspodář, který s velkými obavami pozoroval bllížící se bouři. Všichni nosí rychle snoopy, muži skládají. První kapky deště dopadly na rozpálenou půdu. Na ztemělé obloze se objevují ohnivé klikyháky blesku. Hrom ošklivě duní. Vazači se schovávají do mandelů. Jožka utíká ke koním.Nechoď na vů! Volána něj matcova žena,schovaná v mandelu. Tam ťa može zabit hrom! Jožka však nedbá . Musí byt u koní, aby sa nebáli. Volá na náruční Marušu lichotivými slovy, sedá na vůz a přikrývá se plachtou. Pojednou hrozné zahřmění a rána. Bolastné výkřiky a všem se zjevil hrozný obraz. Vůz v plamenech. Koně se válejí na zemi ve smrtelných křečích. A jožka? Našli ho již mrtvého. Zaplakali všichni nad nešťastným šohajem.

A Rožárka, kterou si měl Jožka po žních brat, ta plakala nejvíce, protože měla Jožku velice ráda. A když na místě neštěstí dal hospodářpostavit Boží muka, chodila tam Rozárka denně, naříkala nad nešťastným šohajkem a modlila se za něj. Jak je tomu v písni.

Za Starů Breclavů,
U tej Boží muky
Stojí tam děvečka
Zalamuje ruky…

Zalamuje si je
Za svoju hlavičku
Komus mňa tu nechal
Švarný šohajíčku?

Mnoho let už uplynulo od trgické události ve Staré Břeclavě. Zůstala však krásná pověst a ještě krásnější píseň “Za Starů Břeclavů…”